Nejlepší možný návrat po dlouhých letech zažila letošní nejrychlejší žena Petra Ševčíková. První účast na beskydském extrému v roli maminky zvládla v úžasném čase a ženském rekordu 12 hodin 29 minut.
Jak se skvělý výkon rodil?
Na Beskydskou sedmičku jsem se vrátila po sedmi nebo osmi letech, ale po pěti letech jsem běžela sto kilometrů. Já jsem je tak plácla, že bych běžela B7, a najednou jsem stála na startu.
PŘÍPRAVA
Domluvila jsem se s kamarádem Milanem Holešem, jestli by nebyl tak hodný a nepomohl mi s nějakými rychlostními tréninky, protože já jsem nikdy žádnou rychlost netrénovala. To pro mě bylo vlastně cizí, taková španělská vesnice. Začal psát nejdřív jeden trénink v týdnu a potom říkal, že si myslí, že by to měl uchopit komplexně, takže mi začal psát tréninky na celý týden a vyšlo to :)
PRVNÍ KILOMETRY
Start byl hrozně rychlý a já jsem si říkala už pod Javorovým, že to je teda asi přepal. Na první občerstvovačce bych klidně skončila, protože jsem se nemohla nějak rozjet a byla jsem hodně unavená. Starty v noci asi nejsou nic pro mě. Potom jsem ale viděla, že ostatní holky nejsou o tolik rychlejší a došlo mi, že to není tak špatné. Nastavila jsem si lépe hlavu a pokračovala jsem. Od Morávy jsem pak byla na první místě.
HROMY, BLESKY
Já jsem se upřímně takového počasí bála. Šla jsem zrovna na Lysou, blýskalo se všude okolo a byla jsem před Kykulkou, kde je to docela otevřené. Říkala jsem si, že je štěstí, že mě bouřka nechytla přímo na Lysé na severní sjezdovce, kde možná byli zrovna vedoucí kluci.
CÍLOVÁ „ROVINKA
Ta je do kopce a člověk už nemůže a mele z posledního a já bych do cíle nejraději došla, ale to by bylo trapné. Musím ale říct, že spokojenost ze závodu je obrovská.