V osobním rekordu 10 hodin 48 minut zdolal 17. ročník IMOS Beskydské sedmičky 2026 její absolutní vítěz Tomáš Maceček. „Jsem tu pozdě o 10 minut,“ řekl přesto v cíli s narážkou na plánovaný útok na traťový rekord. Ten sice nepokořil, přesto zdolal B7 2026, závod dvou tváří, nejlépe z nabitého startovního pole.
Pojďme se podívat na závod jeho pohledem:
START
Měl jsem plán. Měl jsem tři časové rozpisy, pod 10 hodin, pak na 10:25 a pak na traťový rekord. Zkoušel jsem hlavně podle pocitu, jak to půjde. Chtěl jsem si hlídat svoje tempo, dopadlo to tak, že Štvery se mnou běžel pod sjezdovku, ještě s někým, ale už v prvním seběhu jsem je setřásl a běžel jsem si svoje tempo a běžel jsem já.
Z PRACHU DO VODY
Běžel jsem sám, ale postupně i tím horkem jsem začal na plánované časy ztrácet a na výstupu na Lysou jsem už viděl, co se žene za bouřku. Byla to dobrá diskotéka. Bouřka mě potkala na Smrku, kde se prach změnil v potoky vody a byla i špatná viditelnost, takže tam to bylo těžší a byla mi i zima, protože jsem neměl s sebou bundu.
NÁSKOK NARŮSTÁ
Později mě začaly bolet nohy, ale nějak jsem držel svoje tempo. Věděl jsem, že ještě získávám náskok, který jsem se pak snažil hlavně hlídat, abych se úplně nevyšťavil a nepadnul z prvního místa, což by byla škoda.
CÍLOVÝ ČAS
Já jsem si tak spočítal, že tahle trasa by mohla být asi o deset minut rychlejší, takže vlastně je to víceméně asi identický čas, to, co jsem běžel před třemi lety.